Bachova květová terapie

je metoda, která používá „esence“, výluhy květů některých rostlin. Metodu zavedl v r.1928 Edward Bach v Anglii. Podle něj je většina lidských nemocí způsobena negativním stavem mysli. Proto určil 38 květových esencí, které měly utišit takové stavy a tím vyléčit pacienta. Metoda se rozšířila do dalších zemí Evropy včetně České republiky (v Německu je např. 700 bachovských léčitelů). Používají ji dnes nejen léčitelé, ale i někteří psychoterapeuti jako pomocný prostředek. Metoda má blízko k homeopatii.

Princip léčby

Dle Bacha jsou nemoci způsobené disharmonií mezi lidskou psychikou a kosmickou energií. Léky tedy údajně nepůsobí chemicky, ale „zvyšují vibrace pacienta, otevírají cesty pro poselství našeho duchovního ega a přitahují duševní sílu“. Bach rozlišoval 38 různých patologických, „negativních“ duševních stavů, resp. „slabostí charakterů“ a 38 různých květin pro jejich léčení. Vhodné květiny vybral pomocí své ruky, kterou vkládal nad květinu a určoval tak její léčivou schopnost. Léky se připravují tak, že se květy, získané jen z divoce rostoucích rostlin, položí do pramenité vody na misku z křišťálu, na kterou musí po dobu 3 až 4 hodin působit slunce, které dodá kosmickou energii. Z této matečné tekutiny, konzervované koňakem, se připraví v továrně, situované v „Bachově centru v Anglii“ blízko Oxfordu, po ředění s alkoholem v poměru 1 : 240 „koncentrát“, z něhož se dvě kapky použijí na přípravu prodejného preparátu. Z něho pacient opět použije vždy jen dvě kapky do sklenice vody.